PNG

Formát PNG (Portable Network Graphics) vznikl jako reakce na problémy GIFu způsobené jeho patentovaným algoritmem. Jeho základem je proto jiný, volný a efektivnější kompresní algoritmus. Proto by obrázky ve formátu PNG měly mít menší objem dat než tytéž obrázky v GIFu. Praxe však ukazuje, že záleží na programu, kterým je vytváříte, někdy může být PNG větší než GIF.

Podporuje dva režimy ukládání obrazových dat: s omezenou barevnou paletou (do 256 barev, jako GIF) nebo v plných barvách (jako JPEG), kdy je barva každého pixelu kompletně definována. V obou režimech je bezztrátový a zachovává kompletní obrazovou informaci. To ale pro plnobarevný režim vede k obludně velkým souborům, nepoužitelným pro WWW stránky. Srovnejte si následující dva obrázky:

Nalevo je plnobarevný PNG o velikosti 69 709 B. Napravo JPEG, který měří 6 148 B. Vizuální rozdíl zanedbatelný, objem dat desetinásobný.

Pro WWW stránky se proto používá PNG typicky s omezenou barevnou paletou. Pro jeho použití proto platí zhruba totéž co pro GIF – hodí se především pro obrázky s rovnoměrnými barevnými plochami.

Omezování počtu barev v paletě má zásadní dopad na velikost obrázku (jeho datový objem) a samozřejmě i na jeho kvalitu. Při redukci barev lze použít dithering.

Přednosti

• Je efektivní všude tam kde GIF (teoreticky ještě efektivnější). Hodí se pro rovnoměrné barevné plochy – nápisy, pérovky, schémata a podobně.

• Podporuje průhlednost, a to mnohem lépe než GIF. Každému bodu obrázku lze přiřadit jeden z 256 stupňů průhlednosti, což umožňuje zcela plynule kombinovat obrázek s pozadím stránky.

Nedostatky

• Stejně jako GIF je neefektivní pro fotografie a příbuzné obrázky. Výsledek je většinou ošklivý a datový objem velký.

• Neumí animaci.

• Zcela nezvládá barevné přechody. Obrázek použitý výše se v PNG rozumně uložit nedá. Objem dat bude vždy příliš velký vzhledem k výslednému vzhledu (podrobnosti na stránce o ditheringu).