JPEG

Formát JPEG byl navržen speciálně pro ukládání fotografií. Proto jistě nepřekvapí, že právě pro ně je mimořádně efektivní. Záleží na motivu, ale obecně řečeno při ukládání fotografií jen vzácně uděláte chybu, když použijete JPEG. Soubory ve formátu JPEG mívají příponu .jpg, ojediněle se můžete setkat i s příponou .jpeg.

Jedná se o ztrátový formát. To znamená, že JPEG nezachovává veškerou obrazovou informaci. Využívá vlastností lidského oka a snaží se obrázek ošidit tak, aby se zmenšil objem dat, ale oku to vadilo co nejméně.

K uplatnění kompresního algoritmu a ztrátě dat dojde při každém uložení ve formátu JPEG. Pokud obrázek uložíte, později otevřete, provedete další změny a opět uložíte, budou se problémy způsobené ztrátovou kompresí kumulovat. JPEG proto není vhodný jako pracovní formát. Používejte jej až pro výstup finální podoby vašich obrázků. Dokud s nimi pracujete, ukládejte je v jiném formátu (nejvhodnější bývá nativní formát editoru, který používáte, protože ten zachovává veškeré informace a prvky obrázku).

Při vytváření JPEGu je klíčové nastavení kvality. Jím určujete poměr mezi vizuální kvalitou výsledného obrázku a objemem dat, který si vyžádá.

Přednosti

• Pro ukládání fotografií nemá konkurenci. A fotografií je dnes ve Webu většina.

• Lze použít progresivní JPEG, kdy je v jednom souboru nejprve obrázek uložen s nízkou kvalitou a postupně jsou data doplňována na vyšší a vyšší kvalitu. Výsledkem je, že obrázek se uživateli postupně „zaostřuje“. Je to užitečné především pro pomalé linky, kdy uživatel může stahování obrázku zastavit, pokud usoudí, že vyšší kvalitu již nepotřebuje.

Nedostatky

• Špatně se vyrovnává s ostrými hranami. Zejména při nižším nastavení kvality kolem nich vytváří duchy.

• Neumí průhlednost ani animaci.