GIF

GIF (Graphics Interchange Format) ukládá obrázky s maximálním počtem 256 barev. Soubor má uvnitř dvě základní části: v jedné je nastavena tak zvaná barevná paleta a druhá pak obsahuje vlastní obrazová data. V obrazové části je řečeno, jakou barvu má který pixel. Barvou je však míněn odkaz do palety – například že pixel vlevo nahoře má barvu číslo 18. Paleta pak definuje přesné složení barvy číslo 18 (intenzitu její červené, zelené a modré složky).

Obrazová data jsou komprimována, aby zabrala co nejmenší prostor. Používá se algoritmus LZW, který je však patentován, což způsobilo řadu komplikací ve druhé polovině 90. let. V letech 2003–2004 platnost patentu vypršela a GIF lze volně používat.

Komprese je bezztrátová. To znamená, že uložením do formátu se neztrácí žádná informace a obrázek bude načten přesně v té podobě, v níž se nacházel před uložením. Ovšem vzhledem k omezení na 256 barev je často nutno nejprve omezit počet barev v obrázku (převést jej v grafickém editoru do režimu s indexovanými barvami), což způsobí ztrátu grafické informace proti původnímu obrázku.

Omezování počtu barev v paletě má zásadní dopad na velikost obrázku (jeho datový objem) a samozřejmě i na jeho kvalitu. Při redukci barev lze použít dithering.

Přednosti

• Je velmi efektivní pro rovnoměrné barevné plochy. Nápisy, pérovky, schémata a podobně představují ideální materiál pro použití GIFu.

• Dovede animaci. Animovaný GIF v sobě obsahuje několik obrázků (či jejich částí), které střídá v definovaných intervalech.

• Podporuje průhlednost. Jednu barvu z palety lze označit za průhlednou a tou pak prosvítá pozadí WWW stránky. Díky tomu lze vytvářet obrázky s nepravidelnými obrysy (průhlednost ale skrývá určitá rizika).

Nedostatky

• Je neefektivní pro fotografie a příbuzné obrázky. Výsledek je většinou ošklivý a datový objem velký.

• Zcela nezvládá barevné přechody. Obrázek, který jsem použil jako ukázku na stránce o ditheringu, se v GIFu smysluplně uložit prostě nedá.