vim versus vi

vim vznikl jako následovník vi a je s ním podle vyjádření autora na 99 % kompatibilní. Při své práci jsem zatím nenarazil na případ, kdy by některý postup či příkaz vi ve vim nefungoval.

Samozřejmě v řadě věcí bylo původní chování vi vylepšeno. Za nejvýznamnější rozdíly považuji:

Víceúrovňové undo. Ve vim lze odvolat několik posledních operací (co se vejde do paměti) a případně odvolané operace zopakovat (redo).
Současná práce na několika souborech. Příkazem :split lze rozdělit obrazovku a bez problémů pak přenášet části souborů mezi sebou.
Historie a editor příkazového řádku. Po stisknutí dvojtečky se můžete kurzorovými klávesami pohybovat mezi předchozími příkazy, upravit některý z nich a znovu použít.
Vylepšený vkládací režim (lze v něm pohybovat kurzorem po textu). Navíc je doplněn možností formátování textu (hlídání pravého okraje).
Vizuální režim vyznačování bloků písma včetně sloupcových.
Nápověda.
Doplňování částí příkazového řádku a slov v textu.
Podpora myši a GUI.
K dispozici je i nahrávání maker, kdy editor ukládá vámi prováděnou sekvenci operací a později ji na přání zopakuje.

Základním nástrojem pro určení míry kompatibility s vi je volba compatible. Když ji zapnete (příkazem :set compatible), bude se vim snažit být co nejvíce kompatibilní s původním vi. Toto nastavení je implicitní, což mně osobně velice vadí, protože člověk přijde o většinu výše uvedených vymožeností. Proto jednou z prvních konfiguračních akcí, které vždy konám, je provedení :set nocompatible v globálním konfiguračním souboru.