Proč používám vim?
Vhodný textový editor jsem hledal dosti dlouho. Nemám teď na mysli program, který se vybaví běžnému uživateli pod pojmem „textový editor“ - obludu, která je křížencem editoru, sázecího programu a několika dalších příměsí, umí toho mnoho a nic na špičkové úrovni.
Otázku sazby textů mám již delší dobu vyřešenu. Používám typografický program TeX (přesněji řečeno jeho nadstavbu LaTeX), který jako vstup vyžaduje běžný textový (čili ASCII) soubor. Hledal jsem tedy vhodný editor pro čisté textové soubory. Mou důležitou vlastností je, že se pohybuji mezi operačními systémy typu Unix (především různé Linuxy) a MS Windows.
Svého času jsem na Unixu používal vi a v MS DOSu shareware editor Q. Ovšem ve vi lze psát pouze programy či konfigurační soubory. Pro vytváření běžných textů je zcela nevyhovující, protože například neumí přesunout slovo na nový řádek, pokud přesáhlo přes pravý okraj. Takové texty jsem proto páchal v MS DOSu za pomoci Q. To však vedlo ke stále se prohlubující schizofrenii, kdy se mi navzájem nekompatibilní způsoby ovládání pletly více a více.
Pak jsem jednoho krásného dne narazil čirou náhodou na vim a byl jsem oslněn. Zjistil jsem, že existuje editor, který
- významným způsobem zdokonalil vi a odstranil všechny jeho důležité nedostatky,
- je k dispozici pro většinu operačních systémů (včetně všech, které používám),
- je zdarma.
Pro mne bylo rozhodnuto. Ovládání vi jsem již měl v krvi a na rozšíření si člověk zvykne snadno. Za důležité výhody vim ve srovnání s běžnými editory považuji:
- již zmíněnou logiku v ovládání, která podstatně zrychluje řadu editačních operací,
- regulární výrazy, umožňující při vyhledávání a nahrazování dělat psí kusy (například jsem v jednom zdrojovém textu pomocí vim dělil všechna čísla deseti – ten příkaz najdete v kapitole o nahrazování),
- sloupcové bloky,
- robustnost (vypnou-li vám proud, přijdete jen o zanedbatelnou část své práce),
- vyhledávání párových závorek,
- existenci na mnoha platformách.
Jistě by se našly i další, ale mně to stačí.
© 2016 Pavel Satrapa