☰ menu
Pavel Satrapa

Zahrady mých chlapců – 4. jednání

(scénické provedení telefonní sítě je ponecháno na vlastní fantazii; zpočátku je na scéno pouze Centrála)

Centrála:
Šílený chaos, tohle bych já nikdy nestrpěl. Mám rád všechno jednoznačné, přímočaré. Tenhle drát vede odsud sem. Tenhle odsud sem. Je to prosté, jednoduché a funkční/ Můžeme to spustit.
(přijdou ostatní)
Telefonista 1:
(mumlá si pro sebe, současně vytáčí čílo) 37661
Telefonista 2:
(protivně) Metrostáv...
Telefonista 1:
Linku 47, prosím.
Telefonista 2:
Momént.
Telefonista 3:
Lípa.
Telefonista 1:
Jé, ahoj, Jarouši.
Telefonista 3:
Ahoj, Bětuš, lásko moje. Jak žiješ?
Telefonista 1:
Představ si, že mi nechtěli vzít v čistírně kabát.
Telefonista 3:
To je takový problém, vyčistit kabát?
Telefonista 1:
Já nevím, co tam s tím provádějí.
Telefonista 3:
Z dnešních služeb by jeden brečel. No představ si, že já jsem byl tuhle na pedikuře a vyhodili mě, že plochý nohy nedělaj.
Telefonista 1:
No, Jana má taky plochý nohy a musí proto jezdit až do Prahy do nějakých luxusního salónu.
Telefonista 3:
To mně povídej. Jarda má plochý čelo a musí k holiči až do Znojma.
Telefonista 1:
A Božena má plochý prsa a musí šít až v NDR.
Telefonista 3:
No jo, Viktor závodí plochou dráhu a jezdí s tím taky po celým světě.
Telefonista 4:
Plocha čtverce nad přeponou se rovná součtu čtverců nad oběma odvěsnami. Máte to?
Telefonista 1:
Uvidíme se dnes večer, zlatíčko?
Telefonista 5:
Bony, vole?
Telefonista 6:
Co blázníš, Cyrile, to jsem přece já, Metoděj.
Telefonista 5:
Jé, promiň. Ten telefon hrozně zkresluje. On mi má volat jeden zákazník, víš.
Telefonista 7:
Halo!
Telefonista 6:
Představ si, že jsem viděl Jardu s tou kočkou, jak byla tuhle o Karla na mejdle.
Telefonista 5:
Myslíš tu bez tý bílý halenky?
Telefonista 6:
No.
Telefonista 5:
Dobrej kusanec, jak k ní přišel?
Telefonista 1:
Tak přijdeš dneska? Přijď, Jarouši.
Telefonista 6:
Copak já vím? Večer s ním mám spicha U Pinkasů, tak se poptám.
Telefonista 3:
Víš, zlato, hrozně rád bych, ale dneska to vážně nejde. Mám schůzi.
Telefonista 8:
Paní Krojclová, nemáte trošku kaviáru?
Telefonista 2:
Kolik byste ho potřebovala?
Telefonista 8:
Jen tak trošku, ani ne půl kila. Víte, peču manželovi sele a on jinou nádivku nejí.
Telefonista 2:
Tak si odpoledne přijďte, něco tam budu mít.
Telefonista 8:
Představte si, že ten mladej, co bydlí nad náma, Jaroslav se myslím jmenuje, přišel včera zase opilý.
Telefonista 2:
Takového souseda nám byl čert dlužen. To je pořád samý mejdan, každou chvíli nová slečna a chodbu neumyje, jak je rok dlouhý.
Telefonista 8:
Ale ta Věra, víte, taková ta baculatá blondýnka, ta byla docela pracovitá. Manžel ji viděl vytírat chodbu. Ale stejná necuda jako ty ostatní, říkal. Ani kalhotky prý při tom neměla.
Telefonista 2:
Já Vám řeknu, paní Nová, kam to spěje...
Telefonista 5:
Bony, vole?
Telefonista 1:
(hystericky) Schůzi, jo? Nedělej ze mě, prosím tě, blbce. Já moc dobře znám ty tvoje schůze. Zase půjdeš někam nasávat s těma svejme povedenejma kamarádíčkama.
Telefonista 6:
Za pět?
Telefonista 7:
Haló!
Telefonista 3:
Ale prosím tě...
Telefonista 5:
Pět padesát.
Telefonista 1:
Nebo snad půjdeš za tou zrzavou fuchtlí, co má prsa jak vodojemy? Nemysli si, že jsem si nevšimla, jak po ní zíráš.
Telefonista 8:
Ne, zásadně z hrubé mouky. Jedině hrubá mouka tomu dodá takový ten drsně pikantní tón.
Telefonista 4:
Sally, Sally!
Telefonista 1:
Jen se běž vychrápat s tou děvkou. Ale nemysli se, že pak zase přilezeš s prosíkem.
Telefonista 6:
A pak si strčil láhev rumu do kapsy a šel domů.
Telefonista 4:
Sally, miluju tě. Slyšíš mě? Haló!
Telefonista 6:
Klek si pod oknem a začal na celou ulici zpívat "Má roztomilá Bětuško..." (smích)
Telefonista 2:
(opile) Haló, to je omyl? No to jsem rád, že Vás zase slyším. Dneska už si člověk nemá s kým popovídat. Každý hned "no ty zase vypadáš, ty jí máš jak z praku". Nikdo! Nikdo nechápe, že i opilec má duši. Ale ty mi rozumíš, viď. Řekni, že mi rozumíš. Řekni, že mi tozumíš, ty hajzle!
Telefonista 2:
Svaz českých dramatických umělců, prosím.
Telefonista 5:
Být či nebýt?
Telefonista 6:
Bdít či nebdít?
Telefonista 1:
(ospale) Spát.
Telefonista 7:
Novák, co je? Tak co je? Haló! Blbec.
Telefonista 5:
(řve) Být či nebýt?
Telefonista 8:
Být.
Telefonista 2:
Babyka.
Telefonista 3:
Kobyla - má malý bok.
Všichni:
Nový Bydžov. Nový Bydžov.
Telefonista 4:
... a pak už pojedete pořád rovně. Nemůžete to minout.
Telefonista 5:
Jak jste ho mohl minout na tak krátkou vzdálenost, člověče? Vy nejste nimrod, Vy jste strašák do zelí.
Telefonista 8:
V tomto týdnu vyjdou: Písmo ve výtvarné výchově.
Telefonista 6:
Teda co já mu řeknu, to si do rámečku nezapíše.
Telefonista 7:
Mezi nejvýznačnější díla tohoto století patří Rozrušená země, Stařec a moře a Playboy.
Telefonista 1:
Haló!
Telefonista 8:
V tomto týdnu vyjdou: Příběhy tisíce a jedné noci zpracované Eduardem Petiškou.
Telefonista 2:
Pod pláštíkem temné noci se vloudil do přízně nevinné děvy.
Telefonista 3:
Haló!
Telefonista 4:
Pod pláštíkem noci se nevinná děva vloudila do jeho peněženky.
Telefonista 5:
Haló!
Telefonista 6:
Haló! Haló!
Telefonista 7:
Kotelna můstku. Kapitáne pozor, jede na nás žlutá ponorka.
Telefonista 8:
V tomto týdnu vyjde měsíc.
Telefonista 1:
Haló!
Telefonista 2:
Telefonuji.
Telefonista 3:
Haló!
Telefonista 4:
Telefonuješ.
Telefonista 5:
Haló!
Telefonista 6:
Telefonuje.
Telefonista 7:
Haló!
Telefonista 8:
Telefonujeme.
Telefonista 1:
Haló! Haló!
Telefonista 2:
Telefonujete?
Telefonista 3:
Haló!
Telefonista 4:
Telefonují!
Telefonista 5:
Hej haló!
Telefonista 6:
Telefonuj!
Telefonista 7:
Haló!
Telefonista 8:
Byl bych býval telefonýval.
Telefonista 1:
Helou!
Telefonista 2:
Telefonujme, telefonujte.
Telefonista 3 a 4:
Haló!
Telefonista 5:
Telefonem ke zdraví.
(následně všichni předvedou recitační či pěvecký sbor na slovo "Haló!", diriguje Centrála; na závěr se ukloní a rozejdou)

5. jednání ⇒ ⇐ 3. jednání

© 1986, 1997 Pavel Satrapa