☰ menu
Pavel Satrapa

O mně

Kdo jsem

Narodil jsem se 11. listopadu 1964 v Ústí nad Labem. Své mládí jsem prožil v Klášterci nad Ohří, což je nevelké město (cca 15 tisíc obyvatel) v severních Čechách. V okruhu 20 km se nacházejí čtyři tepelné elektrárny, které zajišťují hutný vzduch a dostatek síry pro zdravý vývoj organismu.

Studium jsem začal v mateřské školce. Díky populační bohatosti mého ročníku jsem byl nucen prostřední třídu absolvovat dvakrát. Tím jsem získal rozhodující náskok ve vzdělání, který se mým vrstevníkům již nepodařilo dohnat. Bez větších problémů jsem prošel základní devítiletou školou (to byl takový eufemismus pro osmileté základní vzdělání), gymnáziem a nakonec Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Konkrétně jsem absolvoval specializaci Samočinné počítače a programování.

Na podzim roku 1989 (tedy těsně před revolucí) jsem nastoupil do tehdejšího Ústavu výpočetní techniky tehdejší Vysoké školy strojní a textilní v Liberci. Postupem času jsem se přes Katedru informatiky a Katedru informačních technologií přestěhoval až na nově vytvořenou Katedru aplikované informatiky a naše alma mater změnila jméno na Technickou univerzitu v Liberci. Po změně struktury Fakulty mechatroniky, k níž došlo počátkem roku 2007, působím na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky.

Co dělám

Vyučuji několik informatických předmětů, především pro studenty Pedagogické fakulty (obor Informatika) a Fakulty mechatroniky. Konkrétně se jedná o předměty: počítačové sítě, jazyky pro popis dat, alternativní metody programování, počítačová typografie a některé další.

Mou specializací jsou počítačové sítě. Podílím se na správě počítačové sítě naší univerzity a angažuji se i v národní akademické infrastruktuře CESNET.

Jelikož jsem od přírody dost užvaněný a psaný projev mi přináší jisté potěšení, poměrně hustě publikuji. Informacím o mých textech je věnována samostatná část (viz hlavní menu).

Co mne baví

Patřím mezi extremisty, nacházející potěšení ve své práci. Dalším důležitým koníčkem je samozřejmě rodina, která čítá manželku a dva syny.

Pokud se „obyčejných“ zálib týče, rád čtu, poslouchám hudbu a okukuji výtvarná díla (dadaismus, surrealismus, pop art a některé další styly). Jsem si vědom, že podle papírových předpokladů bych si měl oblibovat vážnou hudbu. Nicméně se nemohu ubránit dojmu, že Beethoven nemá ve srovnání s Led Zeppelin ten tah na bránu. Čas od času pášu některou ze zmiňovaných oblastí také aktivně. S výjimkou hudby, ovšem - nehodlám se vystavovat riziku obžaloby ze zločinů proti lidskosti.