Zahrady mých chlapců – 2. jednání

(vstoupí Lékař a Pacienti 4-6, tváří a chovají se vznešeně, Lékař má trikolóru, Pacienti 4 a 5 kravatu, Pacient 6 smyčku)

Lékař:: Sestro, protokol o výslechu!
Sestra:: (vběhne, oblečení nese jisté známky neúplnosti - např. nemá kalhotky) Tady prosím. (nastaví mu obličej)
Lékař:: Pohleďte, jak se hrůzné činy toho mladíka nesmazatelně vepsaly do její tváře. (přejede Sestře prstem po obličeji a rozmaže jí rtěnku) Promiňte. Pohleďte, jak se hrůzné činy toho mladíka smazatelně vepsaly do její tváře.
Pacient 4:: Odporné!
Pacient 5:: Ta tvář.
Pacient 6:: Ty strhané rysy.
Pacienti 4-6:: Navštivte i vy pochod na Rysy.
Lékař:: (k obecenstvu) Mladíku. Muži. Samče. Člověče. Soudím tě ve jménu nebes a pekel, ve jménu rozkoše a bídy, ve jménu ptactva a velryb.
Pacient 4:: Ve jménu svěrací kazajky.
Lékař:: Soudím tě veškerou svou existencí, každou buňkou svého těla. Mé hormony se vzepjaly a bičují svou bouří šedou kůru mozkovou, kde zraje rozhodnutí jako jablko na stromě poznání.
Pacient 5:: I ta jablka v kolenou tě soudí.
Lékař:: Tvé činy, ta chtivá mořská houba, sající lačně štěstí jiných. Tvé činy, dušené na cibulce s pikantní oblohou. Ten kečup je krev, ty brambory jsou ňadra dívek tebou zprzněných, ten omastek jsou tvé bývalé ideály, ta zelená pažitka je zelená pažitka. A navrch kompot z hroznů hněvu.
Pacient 6:: Třicet šest osmdesát, jsme druhá cenovka.
Lékař:: A teď tu stojíš před námi, abychom tě soudili. Odsoudili, usoudili, přisoudili, vysoudili, posoudili. A až budeme všichni usouzení a usoužení, zajdeme k Pinkasům a tam se společně zkoulíme. Nyní slyš. A to si piš, že ti nic neodpustíme.
Pacient 4:: Za všechno, co kdy spáchal.
Pacient 5:: Za všechno, co kdy nespáchal.
Pacient 5:: A za všechno ostatní.
Lékař:: Odsuzuje se nejmenovaný Josef Novák k trestu. Zeptám se proto poroty. (obrátí se k Pacientům)
Pacient 4:: Ano.
Pacient 5:: Ano.
Pacient 6:: Možná.
Lékař:: Porota se shodla na shodě - deuce. Je konec. (zazvoní) Slyš své poslední zvonění. Mladíku. Muži. Samče. Člověče. Jarmilo, Hynku, Viléme. Josefe Nováku. Jsi přijat.
Sestra:: Hurá! (odběhne)
Lékař:: (obejde Pacienty a se slovy) Děkuji. (dá každému 100,- Kč; pak odejde)
Pacient 4:: (k Pacientovi 5) Děkuji. (dá mu stovku, odejde)
Pacient 5:: (k Pacientovi 6) Děkuji dvojnásob. (dá mu obě stokoruny, odejde)
Muž:: (přijde s vážnou tváří, zahledí se do publika)
Pacient 6:: (k Muži) Děkuji. Třísteré díky. (dá mu peníze, odejde)
Muž:: (otočí se a odejde; na zádech mu visí malířská štětka)

3. jednání ⇒ ⇐ 1. jednání