Nastavování voleb

Chování vim lze ovlivnit celou řadou voleb. Editor jich nabízí několik set, což je možná až příliš mnoho. Ty nejdůležitější jsem se snažil popsat v textu – vždy v těch částech, jejichž činnost ovlivňovaly. Stručný přehled všech dostupných voleb získáte příkazem :help option-list. Zde shrnu jen obecné informace o jejich nastavování a práci s nimi, čili použití příkazu :set.

Druhy voleb

Existují tři základní druhy voleb: řetězcové, číselné a pravdivostní, kterým dále budu říkat „vypínače“.

Hodnotou řetězcové volby může být libovolný řetězec znaků. Používají se například pro jména souborů.

Číselná volba, jak název naznačuje, obsahuje celé číslo. Jejich prostřednictvím bývají zadávána početní omezení – například maximální počet příkazů, které lze odvolat.

Volba-vypínač je dvoustavová. Buď je zapnuta nebo vypnuta a podle toho se mění určitý rys v chování editoru. Například při zapnuté volbě ignorecase nebudou při hledání rozlišována malá písmena od velkých.

Zobrazení stavu

Základem práce s volbami je být informován o momentálním nastavení jednotlivých voleb. Asi nejužitečnějším příkazem pro tento účel je samotný :set bez parametrů. Ten vypíše hodnoty všech voleb, které se liší od implicitních. Podává tedy informaci typu „toto je třeba nastavit, aby se vim choval stejně, jako teď“.

Pokud chcete kompletní informaci, použijte :set all. Ten vypíše kompletní hodnoty všech existujících voleb, což je v mém případě šest hustě popsaných obrazovek.

Zajímá-li vás hodnota určité konkrétní volby, nasaďte :set <volba>? – například :set ignorecase?.

Nastavení

Také o nastavování voleb se stará příkaz :set. Nejjednodušší je u voleb řetězcových a číselných. Zde prostě použijete :set <volba>=<hodnota>.

Příklad:

Kapacitu historie příkazového řádku nastavíte na 30 příkazů pomocí

:set history=30

U voleb vypínačových je sortiment tvarů poněkud pestřejší. Chcete-li dotyčný vypínač zapnout, použijte :set <volba>. O vypnutí se postará :set no<volba>. Pokud chcete vypínač přepnout do opačné polohy, než ve které se právě nachází, poslouží vám příkaz :set inv<volba>.

Příklad:

Zapneme volbu ignorecase, vypneme compatible a autowrite překlopíme do opačné polohy:

:set ignorecase
:set nocompatible
:set invautowrite

Optimálním místem pro nastavování voleb jsou pochopitelně konfigurační soubory. Díky nim můžete zajistit, že vim nastartuje vždy v té podobě, ve které jej máte nejraději.