Nestandardní spuštění

Základními příkazy pro spuštění editoru jsou vim v textovém režimu a gvim v grafickém. Kromě nich ale existuje ještě několik dalších možností, jak editor spustit a zároveň změnit jeho chování.

Můžete toho dosáhnout buď přidáním parametru na příkazový řádek, nebo použitím odlišného příkazu, který interně spustí vim s příslušným parametrem. V následujícím textu budu vždy uvádět obě varianty.

Jen zobrazení

Textový režim:
view soubor
vim -R soubor

Grafický režim:
gview soubor
gvim -R soubor

Soubor se otevře v režimu „jen pro čtení“. Můžete se v něm pohybovat, máte k dispozici zvýraznění syntaxe, kontrolu pravopisu i další schopnosti editoru. V principu můžete text i změnit, ale editor nepovolí jeho uložení. Pokus o provedení :w skončí chybou. Můžete si ale dupnout a přidáním vykřičníku ochranu překonat. Pomocí :w! tedy uložíte aktuální podobu dokumentu a přepíšete jeho soubor.

Ještě silnější ochranu nabídne parametr -M, který zakáže jakékoli modifikace. Otevřete-li soubor s ním, můžete si jej opravdu jen prohlížet a pokus o jakoukoli změnu v něm skončí chybou. Samostatný příkaz tento parametr nemá.

Porovnání souborů

Textový režim:
vimdiff soubor1 soubor2
vim -d soubor1 soubor2

Textový režim:
gvimdiff soubor1 soubor2
gvim -d soubor1 soubor2

Zobrazí rozdíly mezi oběma soubory. Věnoval jsem mu samostatnou kapitolu, zde jej uvádím jen pro pořádek.

Omezený editor

Textový režim:
rvim soubor
vim -Z soubor

Grafický režim:
rgvim soubor
gvim -Z soubor

Editor je spuštěn v omezeném režimu, což v praxi znamená, že nemůže volat interpret příkazů. Nelze tedy používat příkazy :sh, :! a podobné. Nefungují také skriptovací příkazy pro volání dalších programů či práci se soubory. Hodí se pro případy, kdy chcete umožnit editaci souboru, ale zároveň omezit interakce editoru s operačním systémem. Podle mého názoru bude taková potřeba velmi vzácná.

Lze jej navíc kombinovat s režimem jen pro čtení. Slouží k tomu příkazy rview a rgview.

Zjednodušený editor

Textový režim:
evim soubor
vim -y soubor

Grafický režim:
gvim -y soubor

Upřímně, tohle nikdo nepoužívá. Vznik této varianty byl motivován snahou nabídnout vim, který se bude chovat podobně jako běžné editory. Žádné režimy a podobné komplikace, otevřete soubor a rovnou můžete psát. Fungují i obvyklé klávesové zkratky, jako Ctrl-Z pro odvolání poslední změny a Ctrl-Y pro navrácení odvolané. Více se dozvíte v nápovědě :help evim-keys.

Interně je tohoto chování dosaženo nastavením několika voleb a automatickým přechodem do vkládacího režimu po spuštění. Výsledkem je podivný kočkopes, který se někdy chová jako vim a jindy zase jinak. Jakmile se sžijete se základy ovládání editoru, nemá pro vás tento režim smysl.