☰ menu
Pavel Satrapa

Tři režimy pro Popelku

Jednou z nejvýznamnějších odlišností vim od zbytku světa jsou jeho tři režimy práce. Sortiment činností, které můžete provádět, závisí na momentálním režimu editoru. Jejich vazby a vzájemné přechody znázorňuje obrázek:

přechody mezi režimy
Normální (příkazový) režim

je základní. V něm se ocitnete, když vim spustíte a z něj také zahajujete všechny své akce. Jak název napovídá, editor v tomto režimu očekává příkazy. Jednotlivým klávesám jsou přiřazeny speciální významy a jejich stisknutí okamžitě zahájí určenou akci. Píšete-li text, bude v normálním režimu pochopen jako posloupnost příkazů. Ty vás mohou posouvat po textu, kopírovat či mazat jeho části a podobně.

Téměř z libovolné situace se můžete vrátit do normálního režimu klávesou Esc.

Vkládací režim

Slouží pro vlastní vytváření textu. Ve vkládacím režimu jsou znaky, zadávané uživatelem, zapisovány do editovaného textu. Pro aktivaci vkládacího režimu existuje několik způsobů:

a znaky zapisované ve vkládacím režimu budou umístěny za znak označený kurzorem (append)
i znaky budou vkládány před znak označený kurzorem (insert)
A znaky budou vkládány za poslední znak na aktuálním řádku
I znaky budou vkládány před první neprázdný znak na aktuálním řádku
o editor vytvoří nový řádek pod aktuálním řádkem; znaky budou vkládány do něj
O editor vytvoří nový řádek nad aktuálním řádkem; znaky budou vkládány do něj

Zejména šikovné jsou klávesy A a I (zadávají se v normálním režimu), protože potřeba přidat něco na konec či začátek řádku je poměrně častá.

Jistě by se daly najít i další způsoby. Například náhrada části textu jiným v podstatě spočívá v tom, že se původní text vymaže a zapne vkládací režim, v němž uživatel zapíše nové znění.

Jistou speciální odrůdou tohoto režimu je přepisování. Dostanete se do něj z normálního režimu klávesou R. Chováním se podobá klasickému vkládání, ale nový text je přepisován přes původní.

Vkládací režim opustíte standardně klávesou Esc, která vás vrátí zpět do režimu normálního.

Režim ex (též režim příkazového řádku)

slouží k zadávání příkazů na příkazovém řádku. V něm se realizují nejkomplikovanější operace, jako je vyhledání a náhrada řetězce znaků, práce se soubory a podobně.

Režim ex je zahájen znakem :. Bývá zvykem (a já se jej budu držet) jména příkazů pro příkazový řádek zahajovat dvojtečkou, aby se tato skutečnost zdůraznila. Režim ex je jednorázový. Po provedení příkazu (který odešlete klávesou Enter) se editor vrátí do normálního režimu. Pokud chcete dosáhnout téhož, ale bez provedení příkazu, použijte jako obvykle [Esc].

Příklad:

Zkuste si vytvořit jednoduchý textový soubor. Spusťte editor řekněme příkazem

vim pokus.txt

klávesou a přejděte do vkládacího režimu a napište pár řádků textu. Pokud se překlepnete, můžete chybné znaky vymazat klávesou [Backspace]. Pokročilejší editační operace si necháme na později.

Až budete hotovi, vraťte se do normálního režimu pomocí Esc. Následně příkazem ZZ uložte vytvořený text a ukončete editor.